|
|
Kontrola výživy a metabolismu dojnic v chovu s automatizovaným systémem krmení a dojení
Záboj, Dominik
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení vlivu změny technologie zakládání krmiva (klasické zakládání krmné dávky krmným vozem vs. automatizované zakládání krmiva) na obsah mléčných složek, zejména na koncentraci močoviny jako ukazatele vyrovnanosti krmení v průběhu času. Pro analýzu obsahu mléčných složek ve vztahu k vyrovnanosti krmné dávky byly použity individuální vzorky z kontroly užitkovosti, bazénové vzorky analyzované mlékárnou a stádové průměry z dojícího robota Lely Astronaut A4, které byly získávány od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022. Výsledky práce dokumentují, že změna technologie krmení neměla pozitivní ani negativní vliv na obsah mléčných složek. V rámci statistického vyhodnocení byl zjištěn pouze průkazný rozdíl v počtu somatických buněk v mléce (p < 0,01). Další hodnocené parametry složení mléka (bílkovina, tuk, laktóza, močovina) nebyly změnou technologie krmení průkazně ovlivněny (p > 0,05). V korelačním testu mezi bazénovými vzorky a individuálními vzorky byla zjištěna statisticky průkazná korelace u močoviny (r = 0,66), tuku (r = 0,45) a počtu somatických buněk (r = 0,63) na hladině významnosti p < 0,05. Korelační analýza výsledků vyšetření mléka z robotického dojení s daty z bazénových vzorků a z individuálních vzorků kontroly užitkovosti však přinesla rozporuplné údaje, kdy pozitivní korelace byla zjištěna jen mezi průměrným počtem somatických buněk z robotické dojírny a individuálními vzorky z KU (r = 0,22). V souboru vyšetření individuálních vzorků mléka z KU (n = 2112) byla provedena korelační analýza mezi všemi stanovovanými složkami. Byla zjištěna statisticky průkazná korelace (p < 0,05) mezi koncentrací bílkoviny a tuku (r = 0,82), laktózy a tuku (r = 0,68), počtu somatických buněk a tuku (r = 0,13), močoviny a tuku (r = 0,45), laktózy a bílkoviny (r = 0,80), počtu somatických buněk a bílkoviny (r = 0,13), močoviny a bílkoviny (r = 0,47) a u močoviny a laktózy (r = 0,45). Z výsledků je zřejmé, že výsledky analýzy mléka z robotické dojírny se odlišují od standardně zjišťovaných hodnot při kontrole užitkovosti i při vyšetření bazénových vzorků mléka, které se tak jeví ke kontrole výživy a metabolismu jako vhodnější.
|
|
|
Analýza ukazatelů užitkových a funkčních vlastností dojnic po přechodu na robotické dojení
SZMITEK, Daniel
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv změny technologie ustájení a dojení na užitkovost dojnic u skotu plemene České strakaté v ekologickém chovu Farmy Otročín v Karlovarském kraji. Sledování proběhlo v komerčním chovu dojnic, kde byly krávy převedeny z původních rekonstruovaných stájí s konvenční dojírnou do nové volné boxové stáje s dojícími roboty. K vyhodnocení byly využity záznamy o denní dojivosti, návštěvách dojících robotů pořizovanými dojícími roboty, záznamy doby žraní a přežvykování zjišťované pomocí transpondérů s identifikací na krčních obojcích, které jsou ukládané v příslušném SW. Údaje o reprodukci a léčení krav byly převzaty z používané zootechnické evidence. Veškeré údaje byly zaznamenány během období od 19.12.2023 do 12.3.2023 (12 týdnů), kdy byly dojnice postupně převáděny do nové stáje s dojícími roboty.
|
|
|
Technické aspekty robotického dojení
HANKOVEC, Tomáš
Tématem této práce jsou Technické aspekty robotického dojení. Práce byla vypracována za účelem poskytnout přehled o technologiích využívaných v robotickém dojení. V úvodní části je popsána obecná problematika chovu skotu. V dalších kapitolách práce je uveden technický popis vybraných strojních součástí využívaných při dojení. Další část této práce je tvořena kapitolami, které se zabývají historií robotického dojení, představením jednotlivých výrobců a technologií které tito výrobci využívají. Tyto technologie jsou pak zhodnoceny z hlediska ekonomických nákladů na jejich využití a jejich technických rozdílností. V závěru práce jsou představeny novinky z oblasti robotického dojení, které budou v příštích letech uváděny na trh.
|
|
|
Porovnání vlivu dojení krav dojicím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
HADAČOVÁ, Veronika
Životní pohoda dojnic je v popředí zájmu chovatelů, kteří se snaží o splnění všech požadavků welfare a minimalizaci nedostatků ve stájích. Právě z hlediska welfare je robotizované dojení nejvhodnějším prostředkem jak odbourat většinu stresových faktorů ve stáji. Data ke zpracování výsledků této práce byla získána na základě vlastních etologických 24. hodinových pozorování. Pozorování probíhala ve dvou různých podnicích s různým typem plemene (holštýn a český strakatý skot) ve dnech 21. 2. 2013 a 21. 3. 2013. Z aktivity dojnic do 30 minut od opuštění dojícího robota vyšlo, že zejména dojnice na II. a vyšší laktaci u obou skupin se jdou po dojení ihned nakrmit. Přesto po porovnání pitného režimu obou skupin, bylo zjištěno, že celá skupina holštýn se častěji po dojení chodila napít. Prvotelky se chodily napojit z 37 % a dojnice na vyšší laktaci z 36 %. Skupina čestr se chodila napít u prvotelek z 30 % a u dojnic na vyšší laktaci z 23 %. Bylo také zaznamenáváno ulehnutí, kdy si šlo celkově lehnout 13 krav a z toho pouze 4 prvotelky, což je velice pozitivní zjištění z hlediska zdravotního stavu vemene a výskytu minimálního stresového faktoru u prvotelek. Nejvíce docházelo k ulehnutí u krav na II. a vyšší laktaci skupiny čestr, kde ulehlo 7 krav (5 %). Svoboda pohybu a odbourání stresových faktorů ve stáji vede ke zlepšení a udržení welfare, což dojící robot splňuje. Dá se říci, že pro budoucnost dojeného skotu je dojící robot nejvhodnějším zařízením.
|
|
|
Využití etologie při dojení pomocí robotů
SCHESTAUBEROVÁ, Markéta
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit základní životní projevy dojnic během celého dne chovaných v systémech s robotickým způsobem získávání mléka. Ve dvou vybraných zemědělských podnicích s chovem dvou plemen skotu (holštýnského a českého strakatého) a s rozdílnými automatickými systémy dojení (Lely, DeLaval) vytvořit datový soubor plemenic. Výsledky byly zpracovány příslušnými statistickými metodami a byly porovnány rozdíly mezi plemeny a typy robotů. Etologická sledování proběhla celkem tři v období roku 2010 a 2011 v ZOD Kluky nedaleko Písku, kde se zabývají chovem holštýnského skotu a používají dojicí robot Lely Astronaut a tři v období v roce 2009 na rodinné farmě Chlumeček nedaleko Křemže, kde chovají český strakatý skot pro produkci mléka a k dojení používají dojicí robot DeLaval. Dojnice holštýnského skotu přijímaly krmivo během všech sledování 3,4 až 3,9 hodin za den a dojnice plemene český strakatý skot 5,6 až 6,3 hodiny za den. Kategorie stání zahrnovalo jak samotné stání, tak i kumulaci stání s jinou činností (stání - pití, stání - močení, stání - kálení, stání - komfortní chování) a dojení v dojicím robotu. Dojnice holštýnského i českého strakatého skotu stály 5,1 hodiny až 5,6 hodin za den. Dojnice holštýnského skotu ležely 14,1 hodiny až 15 hodin za den a dojnice českého strakatého skotu 11,6 hodiny až 12 hodin za den. Pohybu se dojnice holštýnského skotu věnovaly 0,4 hodiny za den a dojnice českého strakatého skotu 0,9 hodiny až 1,1 hodiny za den. Průměrné množství mléka za laktaci bylo u holštýnských dojnic 6701 kg mléka, s množstvím bílkovin 229,694 kg při obsahu 3,375 %. U dojnic českého strakatého skotu bylo 4690 kg mléka, s množstvím bílkovin 159,33 kg. Dojnice plemene holštýnský skot měly průměrnou délku inseminačního intervalu 71,35 dní a průměrnou délku servis periody 120,13 dní. Dojnice plemene ČESTR měly průměrnou délku inseminačního intervalu 130,49 dní a průměrnou délku servis periody 159,97 dní. Zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel a Statistica 10.
|
|
|
Jakostní ukazatele mléka při změně technologie dojení
VOKŘÁLOVÁ, Simona
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení vybraných jakostních ukazatelů při změně technologie dojení. V rámci pravidelných kontrol byly získány bazénové vzorky mléka při původním tradičním dojení a po zavedení robotizovaného dojení. U vzorků byly sledovány následující ukazatele: obsah tuku, obsah bílkovin, celkový počet mikroosganismů (CPM), počet somatických buněk (PSB), obsah tukuprosté sušiny (TPS), bod mrznutí (BM), obsah močoviny a kaseinu.
|
|
|
Analýza chování dojnic při dojení pomocí robotů
SCHESTAUBEROVÁ, Markéta
S větší spotřebou mléka a mléčných výrobků docházelo ke zvyšování počtu dojeného skotu, ale zároveň ke zvyšování požadavků na dojnice a tím i ke změnám v technologii a technice dojení, které by zvyšovalo produkci mléka, produktivitu práce, a zlepšovalo welfare dojnic. Vhodným řešením by mohly být dojící roboty. První robot byl uveden na farmu v Nizozemsku v roce 1992. Cílem bakalářské práce je na základě analýzy chování plemenic českého strakatého skotu v produkční stáji vyhodnotit základní životní projevy v průběhu celého dne ve vztahu k mléčné užitkovosti a k počtu dojení v průběhu laktace. Etologická pozorování proběhla celkem tři v období od června do prosince 2009 na soukromé rodinné farmě v Chlumečku nedaleko Křemže. Celková výměra zemědělské půdy je 320ha z toho 120ha trvalých travních porostů a 210ha orné půdy. Na farmě je chováno v průměru 72 dojnic českého strakatého skotu, jejich kříženky a několik kusů holštýnských dojnic. Zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel a Statistica 9. Nejvíce se příjmu krmiva dojnice věnovaly v září a to 26,07% z celého dne. Při prvním pozorování v květnu to bylo 23,18% času a při třetím pozorování v prosinci 24,35% času. Stání dojnic činilo v průměru 22,33% času a průměrná délka pohybové aktivity dosáhla v průměru 4,33% dne. Doba, kterou dojnice věnovaly ležení, se v průběhu roku měnila minimálně. Při prvním pozorování činila doba ležení 49,88%, při druhém 48,25% a při třetím 48,87% času. Množství mléka za laktaci bylo v průměru 4679kg, přičemž nejvyšší užitkovosti dosáhla skupina dojnic na 2.laktaci a to 4866kg mléka. Množství bílkovin bylo v průměru 159,33kg při obsahu 3,40%. Průměrný počet dojení za den dosáhl 2,86. Z ukazatelů plodnosti byla délka inseminačního intervalu 103,49dnů a servis periody 159,97dnů.
|
host ::
RSS.